ÚSES, biologické hodnocení, inventarizace zeleně, oceňování dřevin

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)

ÚSES je zkratka pro územní systém ekologické stability. Co je ÚSES definuje zákon o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), konkrétně v § 3 písm. a). Zde se uvádí, že ÚSES je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. V zákoně se rovněž praví, že ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

 

Cílem ÚSES je

  • zajišťovat uchování a reprodukci přírodního bohatství
  • příznivě působit na okolní méně stabilní části krajiny
  • vytvářet základy pro mnohostranné využívání krajiny

 

ÚSES je tvořen skladebnými částmi, kterými jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Co je biocentrum a biokoridor definuje prováděcí vyhláška k zákonu o ochraně přírody a krajiny č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 1 následovně:

a) biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému,

b) biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.

Interakční prvek vyhláškou definován není, většinou se jedná o stromořadí, meze, remízky apod.

 

Rozlišujeme tři hierarchické úrovně ÚSES – místní (lokální), regionální a nadregionální. Jednotlivé úrovně se liší hustotou skladebných částí (prvků) ÚSES a jejich parametry (rozměry, přerušení biokoridorů). Nejhustší síť vytvářejí skladebné části místního ÚSES. Zároveň však mají „nejmenší“ skladebné části, tedy nejmenší biocentra a nejužší biokoridory.

 

biokoridor Křižanovice

 

Pro vlastní realizaci skladebných částí je důležité provést nejprve jejich vymezení v rámci širšího území, aby byl skutečně vymezen systém. K tomu mělo napomoci i „více stupňové vymezování“. Nejprve se zpracovává generel ÚSES. Tato dokumentace většinou řeší rozsáhlejší území (např. několik katastrů). Na generel navazuje plán ÚSES, který skladebné části zpřesňuje. Většinou se zpracovává pro jedeno katastrální území, případně pro území obce. Tato dokumentace je jedním z podkladů pro zpracování územních plánů obcí, případně komplexních pozemkových úprav. Další dokumentací je projekt, který řeší realizaci konkrétní skladebné části.

Vše co se týká ÚSES, musí zpracovávat autorizovaná osoba. Autorizace upravuje zákon č. 360/1992 Sb., v platném znění. Autorizaci „Autorizovaný projektant ÚSES“ vydává Česká komora architektů. Seznam autorizovaných osob je umístěn na jejím webu a zde si tedy můžete ověřit, zda konkrétní člověk má potřebnou autorizaci. Jinak se každý projektant ÚSES může prokázat osvědčením a rovněž má autorizační razítko. Tím musí být všechny jím zpracované dokumentace orazítkovány.

Zpracovávání dokumentací autorizovanou osobou a jejich odpovídající orazítkování by měly kontrolovat příslušné orgány ochrany přírody a krajiny. No, a když máme tři hierarchické úrovně ÚSES, máme i tři orgány ochrany přírody a krajiny. Místní ÚSES je kompetence obce s rozšířenou působností, regionální ÚSES krajského úřadu a nadregionální ÚSES Ministerstva životního prostředí.

 

Problematika ÚSES je samozřejmě složitější, než se z napsaného zdá. Zde šlo jen o hrubý nástin problematiky a vymezení pojmů. Pokud byste potřebovali řešit nějaký problém ohledně ÚSES, můžete mě kontaktovat.

 

 

 

Comments are closed.