Melaleuka – vybrané druhy

.

Melaleuca alternifolia (Narrow leaved Paperbark)

Keř dosahující výšky 6 m, přirozeně rostoucí v Novém Jižním Walesu a Queenslandu. Listy jsou čárkovité, dlouhé až 2,5 cm. Květy jsou bílé a tvoří až 5 cm dlouhá květenství.

Roste v mokřadech, takže snáší zamokřené, špatně drenážované půdy. Toleruje stín a mírné mrazy.

Komerčně se tento druh pěstuje na plantážích a získává se z něj Tea tree oil. Ten je známý svými antibakteriálními a fungicidními vlastnostmi. Z 1 tuny listů se získá zhruba 10 l oleje, výtěžnost z hektarové plantáže je asi 150–200 kg oleje za rok.

Pěstuje se pro výrazné olistění a atraktivní kmen. Je to oblíbený druh používaný na bonsae.

.

Melaleuca diosmifolia (Green Flowered Myrtle)

 

Vzpřímený až 3 m vysoký keř pocházející z jihozápadní Austrálie, z okolí města Albany. Listy jsou eliptické, vstřícné, křižmostojné, dlouhé až 1 cm. Květy jsou zelené uspořádané do 5 cm dlouhého květenství.

Roste v mělkých písčitých půdách, písčitém jílu a na skalních výchozech.

V kultuře je to odolná, na půdu nenáročná rostlina. Je citlivá na mráz. Snáší tvarování a je vhodná do živých plotů.

Oblíbený druh pro zajímavé olistění a kmen. Kůra se začíná odlupovat už na několikaletých rostlinách.

.

Melaleuca glaberrima (Mallee honey myrtle)

 

Kompaktní keř vysoký 0,8-1,5 m, výjimečně až 3 m. Tato melaleuka se přirozeně vyskytuje v jihozápadní Austrálii (mezi Albany a Esperance). Listy jsou čárkovité, zašpičatělé. Květy mají růžovou až purpurovou barvu.

Roste v pobřežních bažinách, ale i na skalách a svazích kopců.

V kultuře se pěstuje pro zajímavé olistění a květy. Osvědčila se ve většině půd. Nejlépe kvete na plném slunci. Snáší mírný mráz.

.

Melaleuca rhaphiophylla

 

Keř nebo nízký strom dorůstající výšky až 15 m a pocházející ze Západní a Jižní Austrálie. Kůra je krémová až světle hnědá, odlupující se v tenkých vrstvách (připomíná průklepák). Listy jsou úzce čárkovité, střídavé, 1–2 cm dlouhé a zhruba 1 mm široké. Bílé květy tvoří až 5 cm dlouhé válcovité květenství.

Roste na březích vodních toků, v mokřadech a slaništích v pobřežních regionech. Její areál zasahuje i do jarrahových lesů. Roste jak v píscích a písčitých půdách, tak v půdách jílovitých, případně i na vápencích. V jarním období rostou prakticky ve vodě, neboť v důsledku vydatných srážek dochází ke stoupnutí hladiny vody.

Je vhodná do zamokřených a špatně propustných půd. Snáší i mírný mráz.

V kultuře se pěstuje pro atraktivní vzhled kmene. Je možné ji používat do živých plotů. Stejně jako mnoho dalších melaleuk se pěstuje jako bonsae.

.

Melaleuca thymifolia

 

Melaleuka přirozeně rostoucí v jižním Queenslandu a Novém jižním Walesu. Patří k nejčastěji pěstovaným druhům melaleuk a bylo již vyšlechtěno mnoho kultivarů. Jedná se o malý keř, jehož výška zřídka přesahuje 1 m. Lístky jsou tuhé, šedozelené, podlouhle eliptické, zhruba 1 cm dlouhé. Květy jsou světle fialové, vzácněji i bílé.

Roste na vlhkých místech a okrajích bažin, jako součást vřesovišť a keřových společenstev.

Je to velmi adaptabilní druh, který se osvědčil ve většině půd. Vhodné jsou vlhčí půdy. Stín snáší, ale nejlépe kvete na slunném stanovišti. Toleruje i mírný mráz. Po odkvětu je dobré provést mírný řez. Je to oblíbený druh používaný na bonsae.